Proč si pořídit pařeniště

Chcete si vypěstovat vlastní sadbu a zajistit si tak kvalitní rostliny, ale nevíte, zda zvolit skleník, fóliovník nebo pařeniště? Skleníky usnadňují pěstovat rostliny za různých klimatických podmínek a umožňují přesnou kontrolu světla, teploty a vlhkosti. Podobně funguje i fóliovník. Pokud potřebujete jednodušší a méně nákladné zařízení, bude pro vás ideální volbou pařník. I zde je možno kontrolovat podmínky pro pěstování, zvláště pokud nepotřebujete velké množství rostlin. Rostliny zde mají vlhko i teplo, pařníky mohou být vybaveny větracím systémem nebo automatickou závlahou. Rostliny tak budou mít dostatek kyslíku i vláhy.

Co je pařeniště

V našich klimatických podmínkách bývají teploty značně proměnlivé. Jaro s chladnými nocemi, popřípadě i ranním mrazíkem, mohou práci pěstitele naprosto zničit. Řešení však může být jednoduché, vytvořit rostlinám ochranné prostředí, tedy místo, které bude vyhřáté a bude mít stálou teplotu. A právě zde se nabízí pořízení pařeniště, tedy zařízení, ve kterém se předpěstuje sadba, základ okrasných rostlin nebo zde lze pěstovat některé druhy zeleniny.

Dřevěné pařeniště nebo malý pařník si může dovolit prakticky každý. V zahradě si ho lze vyrobit z mnoha materiálů, které jsou k dispozici, například dřevo, kov, beton, cihly a další. Nejčastěji používaným materiálem je dřevo. K překrytí pařeniště se mohou použít okna, polykarbonátové desky nebo fólie v rámu. Pařeniště tak může být jednostranné nebo oboustranné, se stříškou. Důležité je, aby se s krytem dalo lehce manipulovat při větrání. Samozřejmě lze pořídit i domácí pařeniště, tedy pařeniště do bytu nebo pařník na balkon.

Co pěstovat v pařeništi

V pařeništi se dá pěstovat velké množství rostlin. Jejich výběr se řídí podmínkami v oblasti. Každý kraj má vhodné podmínky pro pěstování v jiném čase. Mini pařeniště, mini fóliovník nebo malý skleník do bytu stejně jako zahradní fóliovník umožňují jak rychlení semen, tak přímo pěstování rostlin. Velmi často se tak pěstuje raný salát nebo ředkvičky, předpěstovávají se sazenice zelí, kapusty, květáku, kedluben, celeru, pórku a další sazenice zeleniny. 

Samozřejmě v pařníku zesílí i sazeničky květin nebo řízky okrasných dřevin. Oblíbené jsou například sazenice afrikánů či aster nebo jakákoli teplomilná sadba. Podobně se dá využít i fóliovník, například fóliovník na okurky.

Dostatek světla a tepla je nezbytný

Ať zvolíte kterýkoli typ pařníku, myslete na to, že jedním z nejdůležitějších prvků bude izolace. Musíte oddělit vnější prostor od vnitřního, aby vnější prostředí a podmínky neovlivňovaly dění v pařeništi. Ochráníte tak rostlinky před deštěm, mrazem i plevely. Vzduch i zemina jsou prohřáté a teplo, které se nashromáždilo přes den, zůstane uvnitř. Rostliny tak budou mít dobrý start, protože se nebudou muset vyrovnávat s nepřízní okolního prostředí. Toto prohřátí je zajištěno tím, že vrchní plocha pařeniště je průhledná. To zajišťuje plastová fólie, polykarbonát, který se používá také na domácí pařník, nebo prosklené desky.

Pařeniště z polykarbonátu se značně přibližuje fóliovníku. Teplo se dá lépe zadržet také tak, že se umístí pařník nebo fóliovník ke zdi. Na zahradě se pařeniště částečně zanořuje do země, aby okolní půda působila jako částečná izolace. Tepelná energie je dodávána ze slunce, proto je důležité orientovat prosvětlení na jižní stranu. Zdrojem tepla může být i blízký kompost, hnojiště nebo odrazové plochy za pařeništěm. K udržení tepla pak slouží izolace.

Živiny a závlaha nesmějí chybět

Ať se jedná o pařeniště na balkon nebo na zahradu, fóliovník malý či velký nebo o skleník, vždy musí být zajištěna dostatečná závlaha. Tu může zajišťovat pravidelná zálivka. Pokud je pařeniště více vystaveno slunci, potřebuje vláhy více. Mnoho práce zde může ušetřit automatický zavlažovací systém nebo kapková závlaha, která je vhodná i pro citlivější rostliny.

Pomocí kapkové závlahy ušetříte sazenice také teplotního šoku z chladné vody. Navíc můžete přidat i tekuté hnojivo a zajistit tak rostlinám pravidelný přísun živin.

Pravidelné větrání chrání před plísněmi

Teplotu v pařeništi lze kontrolovat pomocí teploměru. Je však nutno sledovat i správné větrání, protože právě vlhkost, teplo a rozkládající se hnůj mohou způsobit zapaření a plísně. Proto je potřeba zajistit pravidelně proudění vzduchu. Vlhkost vytváří kapky na krytu pařeniště, polykarbonát, fólie i sklo jsou pak zamžené a orosené. Stačí na krátkou dobu pařeniště pravidelně odkrývat. Naopak před přemírou slunečního záření je někdy potřeba pařník překrýt nebo aspoň zastínit. S postupujícími teplotami se pak pařeniště postupně odkrývá, rostlinky si pomalu navykají na venkovní prostředí a jejich další růst není ohrožen.

Jak vyrobit pařeniště?

Výroba pařeniště není nijak složitá. Základem pařeniště je tedy rám, ale důležité jsou vrstvy, ze kterých se bude skládat. Tyto vrstvy se volí podle toho, o jaké druhy rostlin půjde.

• Začíná se drenážní vrstvou, která odvádí přebytky vody, může se jednat například o štěrk.
• Následuje substrát, většinou jde o směs rašeliny, půdy a kompostu.
• Na substrát se pak rovnoměrně rozloží vrstva semínek.
• Na vršek pařeniště se pak umístí izolační vrstva, která bude udržovat teplo a vlhkost.
• Pak už stačí kontrolovat teplotu, vlhkost a pravidelně větrat.